Solový zpěv

Předpoklady pro studium sólového zpěvu

Základním předpokladem pro studium sólového zpěvu je zdravý hlas. Dále pak čisté intonování, smysl pro rytmus, schopnost reprodukovat zahrané tony v odpovídajícím rozsahu, zopakovat jednoduchý melodický úsek, zazpívat píseň přiměřenou věku a dovednostem. Tím je možné zjistit předpoklady pro případný dobrý technický základ zpěváka a jeho další hudební vývoj. Síla (velikost) hlasu není tak důležitá. Protože odborným vedením žáků a fixováním správných návyků získávají hlasy zvukovou nosnost a mnohdy se z "menších" hlasů vyškolí skvělí zpěváci.

Co je důležité na začátku výuky

U začínajících dětí je třeba vycházet z jejich přirozeného hlasu a rozsahu, který postupně a nenásilně rozšiřujeme. Pomalu se opět nenásilnou formou posazuje hlas do rezonance a navozujeme nasazování tonu shora. Dbáme, aby žáci měli volný krk a tony netlačili.

Dalším téměř nejdůležitějším aspektem je nácvik klidného a hlubokého dýchání. Správný, pro tvorbu tónu použitelný, je dech žeberně-brániční s jednoznačnou převahou funkce bránice.

Hlasová technika- koordinovaně navazuje na správné nádechy s měkkým nasazením tónu.

  • Provedeme správný pěvecký nádech
  • B) představíme si výšku tónu, který chceme zazpívat
  • Ve fázi zadržení dechu připravíme tvar úst k první slabice
  • Sluchově si tón ověříme v rezonanci brumendem (zpěv se zavřenými ústy) a pak jej rozvineme do požadovaného vokálu (samohlásky)
  • Již při hlasových cvičeních využíváme dynamiku a pracujeme se sílou tonu tak, že procvičujeme crescendo, decrescendo a obojí kombinujeme na 1 tónu nebo v průběhu celého cvičného modelu.

Vyšší tóny zpíváme s představou zívání a "zakusování se do jablka"

Každé cvičení začínáme po nádechu a jeho zadržení lehce v dynamice "p", "mf".

Melodické modely transponujeme v chromatickém postupu ze střední hlasové polohy do vyšších a do nižších poloh.