Vady řeči

Většina lidí ví, co je to logopedie a čím se zabývá. Na logopedii dnes dochází celá řada dětí a jejich počet stále narůstá. Napříč širokou veřejností bohužel stále panuje většinové přesvědčení, že logopedie se zabývá výukou správné výslovnosti. Ale není tomu tak! Nesprávná výslovnost je pouze jednou z mnoha vad řeči.

Správná výslovnost hlásek je jistě velmi důležitá a v běžném životě ji všichni potřebujeme. Ale co třeba další oblasti řeči? Plynulost projevu, tempo řeči, odpovídající slovní zásoba, gramatická struktura vět, dobré komunikační dovednosti a vyjadřovací schopnosti, hlas atd.

Dnes bych Vás ráda seznámila s vadami řeči, které existují a můžete se s nimi setkat především u dětí. V následujících článcích se budeme jednotlivým vadám řeči věnovat podrobněji.

V níže uvedeném přehledu zjistíte, že existuje celá řada různých vad řeči, kterými se logopedie zabývá. Vada výslovnosti sem rozhodně patří, ale uvidíte, že není zdaleka jediná.

  • Dyslálie (neboli Patlavost) - vada výslovnosti (jedná se o záměnu jednotlivých hlásek, např. L za R (lyba - ryba, beluška - beruška), CSZ za ČŠŽ (čibule - cibule, peš - pes, žima - zima), T za K (tomín - komín, tutačta - kukačka), a další. Narušena může být výslovnost souhlásek i samohlásek.
  • Opožděný vývoj řeči (OVŘ) - jedná se o vývojovou vadu řeči, kterou může logoped diagnostikovat po dovršení třetího roku věku dítěte. O OVŘ se jedná tehdy, když dítě ve třech letech nemluví adekvátně vůči svému věku.
  • Vývojová dysfázie (VD) - jedná se o vývojovou vadu řeči, které vždy předchází opožděný vývoj řeči. Řeč bývá opožděná, špatně srozumitelná až nesrozumitelná. Děti komolí slova nebo mají vlastní "žargon". Začínají opožděně tvořit věty, v řeči jsou gramatické chyby, slovosled vět je nesprávný, nepoužívají všechny slovní druhy. Může být narušeno také porozumění řeči, hrubá a jemná motorika, grafomotorika (kreslení) se vyvíjí později. Děti si špatně pamatují říkanky, písničky. Často je komolí, vynechávají slova. Dále bývá narušena časoprostorová orientace. Dětem se plete pravá a levá strany, předložkové vazby (nad, pod, vedle, před, za).
  • Koktavost - je vada postihující plynulost řeči. První projevy se mohou objevovat mezi třetím až pátým rokem. V tomto období se většinou jedná o tzv. Vývojovou neplynulost, která většinou samovolně odezní. Projevuje se především opakováním celých slov a slabik. U koktavosti jako takové se dostavuje opakování, ale také prodlužování prvních hlásek nebo slabik a viditelné pnutí (na krku, v oblasti mluvidel). Koktavost si dítě uvědomuje, psychicky jej trápí, ale nedokáže ji cíleně ovládat.
  • Breptavost -se také projevuje neplynulostí v řeči. Oproti koktavosti si ale dítě své obtíže neuvědomuje a jeho psychika nijak netrpí. Breptavost se projevuje zrychleným tempem řeči, setřelou výslovností hlásek, nedokončováním slov.
  • Mutismus (elektivní mutismus)- patří mezi tzv. neurotické projevy řeči. Jedná se o vadu řeči, vyskytující se především u dětí předškolního věku. I přesto, že dítě dobře slyší a má zdravé hlasivky, nemůže mluvit. Často se stává, že dítě komunikuje pouze s rodiči nebo některým jiným členem rodiny (babičkou, dědou, sourozencem). V mateřských školách děti často mluví pouze se svými vrstevníky, ale nekomunikují s dospělými.

Objednejte se

Vyplňte všechny potřebné údaje a my se vám ozveme co nejdříve zpět.

Nejvíce děti trápí patlavost


Nejčastější poruchou dětské řeči je patlavost. Ta by se měla začít řešit mezi čtvrtým až sedmým rokem, každopádně dříve, než dítě nastoupí do školy. Co se do té doby dítě naučí, mozek si zafixuje. Pokud se naučí správně mluvit do této doby, bude to snazší.

Patlavost se projevuje třemi způsoby. Dítě buď hlásku vynechává úplně (pere - pee), nahrazuje ji nesprávnou hláskou (pere - pele) nebo sice vyslovuje správnou hlásku, ale špatně (říká pere, ale ráčkuje). Děti mívají často problémy se sykavkami, což pro ně bývá nejtěžší. Často se v takových případech bojí mluvit, protože vrstevníci se jim posmívají coby "šišlounům".

Náprava patlavosti je zdlouhavá a vyžaduje každodenní práci s dítětem a návštěvy u odborníka, který pomůže dítěti správnou hlásku najít. Cvičení by mělo probíhat několikrát denně, dítě by se nemělo přetěžovat a znechucovat hodinovými lekcemi, stačí krátké procvičení.

Za chyby dítě nekárejte, ale jemně opravte. Správná výslovnost se musí postupně zautomatizovat, aby ji dítě nepoužívalo pouze v procvičovaných slovech, ale všude, kam patří. Pomocníkem v zafixování správné výslovnosti jsou samozřejmě pochvaly.